Výletní cíl
Castelfeder: Řecký ostrov v Jižním Tyrolsku
V biotopu Castelfeder v jihotyrolské nížině připomíná Řecko nejen krajina. Kdysi zde možná opravdu vládla i řečtina.
Když řečtí malíři v období romantismu cestovali z Itálie na sever, procházeli také jižním Tyrolskem. Když spatřili kopec Castelfeder mezi Neumarktem, Auerem a Montanem, připomínal jim natolik jejich domovinu, že jej nazvali "tyrolskou Arkádií". Porfyrové dómy vybroušené ledovci a stepní flóra biotopu se suchými keři a křovinami skutečně připomínají řeckou krajinu. K tomu přispívají i zříceniny na nejvyšším bodě Castelfeders, které se mohou ohlížet za dlouhou historií.
Skála v bouři dějin
První stopy osídlení na Castelfederu pocházejí z druhého tisíciletí před naším letopočtem. Urnové hroby s hrobovými výbavami z tohoto období ukazují na rané osídlení. Asi o 2500 let později, po pádu Západořímské říše v 5. století n. l., se tato oblast stala součástí Byzantské říše ovlivněné řeckým vlivem. Aby zastavili postupující germánské kmeny, postavili Byzantinci na Castelfederu pevnost, ale po dvou požárech ji v 7. století opustili. Teprve v raném středověku bylo opevnění obnoveno a doplněno a kopec byl opět využíván jako obranná stavba. O pohnuté historii Castelfederu dodnes svědčí různé ruiny.
Den v ruinách
Na vrcholu kopce vynikají především dvě kamenné stavby. Na východní straně se nacházejí pozůstatky kaple svaté Barbory, která byla pravděpodobně postavena již v 6. století a zanikla až po roce 1750.
Západní stranu naopak zdobí tzv. kucheleny, kruhové oblouky, které se zachovaly z původní 500 metrů dlouhé byzantské kruhové zdi. O něco níže pod kopcem objevíme další úseky obvodové hradby, jejíž konstrukce připomíná hradby konstantinopolské pevnosti. Jasné znamení, že zde pracovali Řekové. Naopak za stavební činnost v pozdějších dobách vděčíme zřícenině tzv. lombardské věže, jejíž základové zdi dodnes působí opevněným dojmem.
"Žlab úrodnosti" v bezprostřední blízkosti Kuchelenu není ani tak dílem člověka, jako spíše síly ledovců. Tato hladce vyleštěná kamenná rampa má údajně "plodivý" účinek. Pokud si tedy ještě nepřejete mít děti, měli byste se snímku zdržet.
Hřiště
Výstup na vrch Castelfeders se však vyplatí nejen milovníkům historie. Byzantinci věděli, proč postavili pevnost právě zde. Z nejvyššího bodu Castelfedersu máte nerušený výhled na jih Jižního Tyrolska a cítíte se tak trochu jako strážce údolí Adiže. Kromě stezky na vrchol kopce vedou přes Castelfeder i další turistické trasy. U silnice mezi obcemi Auer a Montan například začíná naučná stezka Biotop Castelfeder, která návštěvníky pomocí informačních tabulí podél cesty seznamuje s flórou a faunou biotopu. Ti z nás, kteří ještě neumějí číst, si také přijdou na své. Louky Castelfeders jsou ideálním hřištěm pro děti. Lidé navíc nejsou jedinými obyvateli kopce. Zpestřením je také pastva koz a příležitostně oslů na Castelfederu. V neposlední řadě je kopec také ideálním místem pro piknik ve stínu starých stromů.
Castelfeder
Další informace
Die fruchtbare Terrasse zwischen Auer, Neumarkt und Montan ist eine uralte Kulturlandschaft. Castelfeder war über Jahrtausende Mittelpunkt menschlichen Daseins im Unterland. Hier befinden sich Siedlungsspuren aus der Stein- und Bronzezeit. Die Reste einer Burganlage, die sagenumwobene Fruchtbarkeitsrutsche und die Mauern der Barbarakapelle zeugen von mystischer Vergangenheit. Auch Räter, Römer und andere Völker, die sich im Unterland niedergelassen hatten, zogen sich in unruhigen Zeiten auf den 400 Meter hohen Hügel zurück und hinterließen ihre Spuren. Nach dem Fall des Weströmischen Reiches ließ das byzantinische Kaiserreich kurz nach dem Jahr 500 Castelfeder als Bastion gegen die Germanen neu befestigen. Auf dieser „Akropolis“ konnten hunderte Menschen samt Vieh und Vorräten Zuflucht finden. Letzter Rest der 500 m langen Ringmauer dieser größten Festung des Etschtals sind die „Kuchelen“, deren Bauweise der Stadtmauer Konstantinopels ähnelt. Wegen der mediterranen Vegetation wurde das Gebiet von romantischen Dichtern „Arkadien Tirols“ genannt. Der Hügel Castelfeder ist nicht nur aus archäologischer und historischer sondern auch aus ökologischer Sicht von Bedeutung. So wurde das Gebiet mit rund hundert Hektar Fläche bereits vor Jahren als Biotop unter Landschaftsschutz gestellt. Aufgrund des mediterranen Klimas ist es auf dem Hügel schon im März besonders mild. Castelfeder beherbergt heute einige in Europa selten gewordene Tiere. Auf dem Naturerlebniswanderweg kann die Pflanzen- und Tierwelt des Biotops erkundet werden.
Autobahn A22, Ausfahrt Auer/Neumarkt, Richtung Auer, Fleimstalstraße