Velká dávka nadšení v kombinaci s všestrannými znalostmi o dřevěné surovině a jejích vlastnostech patří k základnímu vybavení soustružnického řemesla. V závislosti na účelu a velikosti dřeva se používá určitý způsob zpracování. Proto je důležité dřevu rozumět a pracovat s ním, nikoli proti němu.

Původní dřeviny Jižního Tyrolska, jako jsou borovice, jasan, buk, ořech nebo jabloň či třešeň , se dokonale hodí k soustružení. Barvy a tvary dřeva často podněcují představivost a kreativitu. Kromě misek a váz tak vznikají i šperky nebo dřevěné plody a další dekorativní předměty.

Dobré věci vyžadují čas

Kromě tradičních technik zpracování dřeva, jako je dlouhé nebo křížové soustružení, je oblíbené i mokré soustružení. Tato metoda je často skutečnou výzvou. Zde se na soustruhu soustruží čerstvě nařezané dřevo. Mokré dřevo se řeže mnohem snadněji než suché. Díky tomu mohou vzniknout kompaktní a těžké mísy, u nichž je zachována kůra, a tím i rustikální vzhled. Zvláště atraktivní je soustružení extrémně tenkých misek. Než je však jednotlivý kus hotový, trvá to dlouho, protože po výrobě miska putuje zhruba na tři měsíce do sušárny. I tato doba je však nesmírně vzrušující, protože člověk neví, jak se bude objekt během sušení chovat, zda-li jen deformuje nebo praskne.

Aby byli jejich výrobky opravdu jedinečné, zkoušejí řemeslníci na jihotyrolských statcích stále nové metody. Dřevo se může například vypálit, aby získalo černý vzhled, nebo se soustružení dřeva kombinuje s dalšími technikami, například s řezbářstvím. Pro dosažení přirozeného mramorování na povrchu dřeva se dřevo speciálně ukládá.

Jistě si uvědomujete, že soustružení dřeva není snadné a výsledek může často vypadat jinak, než jste si představovali. Ale právě to dělá toto rustikální řemeslo tak tajemným a jedinečným.