Selská řemesla v Feldthurns 

Statek Thalerhof se nachází ve výšce 900 m. n. m. v cásti obce Schnauders nad vesnicí Feldthurns. Ze statku, který je od roku 1772 v rodinném vlastnictví a nese oznacení pro dedicný statek, se nabízí nádherný výhled na Dolomity. Rodina Kerschbaumer má ve zdejším chléve 15 chovných telat. Hostum pronajímá dva apartmány. Ke statku Thalerhof patrí dále jedenáct hektaru vlastního lesa. Sedlák Herbert Kerschbaumer tráví rád cas v lese i ve své velké rezbárské dílne. Tady je možné jemu i jeho otci, který je stejne vášnivým rezbárem jako syn, hlavne v zimních mesících nahlížet pres rameno.

"Co mne na tak rezbárství fascinuje?" Herbert Kerschbaumer nemusí nad touto otázkou dlouho premýšlet. "Že je zcela v mých rukou, abych z kusu dreva vytvoril zajímavou sošku," odpovídá obyvatel Feldthurnu. Tento hospodár se vyrezávání venuje už více než 25 let, remeslu se vyucil ve mestecku St. Ulrich in Gröden, které je kolébkou jihotyrolského rezbárství. "Toto prastaré umelecké remeslo je pro mne nejen koníckem, ale také povoláním," zduraznuje Kerschbaumer, zatímco opracovává kus starého dreva. "Casem se získává cit pro to, který druh dreva , jestli mekké, nebo tvrdé, se k cemu hodí," vysvetluje mladý sochar, který ve své dílne nabízí také kurzy rezbárství.

Obzvlášte rád pracuje Herbert Kerschbauer se starým a korenovým drevem. Vyhovuje to jeho zájmu o speciální práce. "V tom spocívá kouzlo tohoto remesla, že není vubec jednotvárné. Leckdy fyzicky nárocná práce má nakonec svuj úcel," je presvedcený sedlák. S umem pritom zasazuje rány rezbárským kladivem. Po hrubém orezání prichází na radu jemná práce, která si také žádá své: protože když na jedné strane zarízne do dreva o neco více, než by chtel, už se to nedá napravit. "Cit ve špickách prstu, láska k preciznosti a cílevedomost jmenuje jako duležité vlastnosti rezbáre, zatímco jeho prsty hladí vznikající sošku, její hrbolky a neustále nachází neco, co se dá ješte vylepšit.

Rozlicný repertoár rezbáre ze statku Thalerhof zahrnuje výrobky od pozdne románského Ježíše ze dreva borovice limba až po moderní sochy ženských postav. K jeho oblíbeným výtvorum patrí charakteristické tváre obyvatel Feldthurnu, které zpracoval pro muzeum tradic na hrade Velthurns. Drevo, které používá pri své práci, vetšinou pochází z vlastních rodinných lesu hned za statkem. Ke slovu prijdou místní dreviny, jako jsou borovice limba, kaštan, modrín, lípa a smrk. Jejich kmeny cekají casto dlouhá léta, než je rezbár premení na umelecké dílo. "Když se pustím do práce, rychle me napadá, co mám se drevem delat," vysvetluje rezbár, jehož srdce bije pro drevo.