Obzvlášte rád pracuje Herbert Kerschbauer se starým a korenovým drevem. Vyhovuje to jeho zájmu o speciální práce. "V tom spocívá kouzlo tohoto remesla, že není vubec jednotvárné. Leckdy fyzicky nárocná práce má nakonec svuj úcel," je presvedcený sedlák. S umem pritom zasazuje rány rezbárským kladivem. Po hrubém orezání prichází na radu jemná práce, která si také žádá své: protože když na jedné strane zarízne do dreva o neco více, než by chtel, už se to nedá napravit. "Cit ve špickách prstu, láska k preciznosti a cílevedomost jmenuje jako duležité vlastnosti rezbáre, zatímco jeho prsty hladí vznikající sošku, její hrbolky a neustále nachází neco, co se dá ješte vylepšit.

Rozlicný repertoár rezbáre ze statku Thalerhof zahrnuje výrobky od pozdne románského Ježíše ze dreva borovice limba až po moderní sochy ženských postav. K jeho oblíbeným výtvorum patrí charakteristické tváre obyvatel Feldthurnu, které zpracoval pro muzeum tradic na hrade Velthurns. Drevo, které používá pri své práci, vetšinou pochází z vlastních rodinných lesu hned za statkem. Ke slovu prijdou místní dreviny, jako jsou borovice limba, kaštan, modrín, lípa a smrk. Jejich kmeny cekají casto dlouhá léta, než je rezbár premení na umelecké dílo. "Když se pustím do práce, rychle me napadá, co mám se drevem delat," vysvetluje rezbár, jehož srdce bije pro drevo.