Ovocnáři, vinaři i chovatelé hospodářských zvířat

Léto přináší ovocnářům, vinařům i chovatelům hospodářských zvířat zcela odlišné úkoly. Jedno však mají společné – teplé měsíce jsou obdobím intenzivní práce na statku. Nejnáročnější období přitom prožívají právě chovatelé hospodářských zvířat, protože nastává čas senoseče.
 

Senoseč na horském statku

S prvními teplými dny začíná na horských statcích v Jižním Tyrolsku jedna z nejrušnějších částí roku. Podle nadmořské výšky začíná senoseč už v polovině května, jinde o něco později, a trvá až do konce června. Zelené horské louky se v této době proměňují v místa plná života a práce. Posečená tráva nejprve zůstává ležet na louce, kde ji slunce a vítr postupně zbavují vlhkosti. Aby schla rovnoměrně, několikrát se obrací. Jakmile je seno zcela suché, naloží se na samosběrací vůz a uloží do stodoly jako cenné zimní krmivo pro hospodářská zvířata.

Přestože dnes mnoho činností usnadňuje moderní technika, na strmých horských svazích zůstává ruční práce stále nenahraditelná. Tráva se zde často seče pomocí speciálních motorových sekaček a následně se přepravuje pomocí lanových navijáků nebo jiné techniky. Právě v takto náročném terénu jsou zkušenosti, vytrvalost i sehraná spolupráce naprosto nezbytné. První senosečí však práce zdaleka nekončí. V červenci následuje druhá seč, místně nazývaná Groamet, a koncem srpna přichází na řadu třetí seč, označovaná jako Pofl. Kolikrát lze louky během léta posekat, závisí především na nadmořské výšce. Zatímco ve vyšších polohách bývají obvyklé dvě seče, v nižších oblastech lze za příznivých podmínek sklízet trávu až čtyřikrát.

Ani tím ale letní práce nekončí. Na začátku léta pečují horští sedláci o horské pastviny – opravují ploty a odstraňují větve i keře. V polovině června pak vyhánějí mladý dobytek na horské pastviny, kde tráví celé léto na čerstvém horském vzduchu a spásá šťavnaté horské traviny. Dojnice naproti tomu zůstávají ve stáji a stejně jako po zbytek roku se dvakrát denně dojí. V tomto období se z rozkvetlého černého bezu a voňavé máty peprné z bylinkové zahrady připravují lahodné sirupy. Přichází také čas vytáčení medu a napilno je i na zeleninových záhonech a mezi bobulovinami, které právě vrcholí sklizní.

Práce sadaře

Letní měsíce jsou pro jihotyrolské sadaře obdobím intenzivní práce. Aby byla úroda bohatá a jablka kvalitní, věnují se po celé léto pečlivé péči o stromy i plody. Právě v tomto období jablka intenzivně rostou, proto je důležité zajistit stromům dostatek živin a vytvořit co nejlepší podmínky pro jejich dozrávání. Na začátku léta se navíc malé plody ručně probírají – odstraňuje se jejich část, aby ty zbývající měly více prostoru k růstu.

V létě hraje klíčovou roli také zavlažování. S rostoucími teplotami půda rychleji vysychá, a proto je nezbytné, aby měly jabloně dostatek vody. Neméně důležitá je ochrana stromů před škůdci a chorobami. Právě v létě se daří mnoha druhům hmyzu i houbovým chorobám, které mohou jabloně napadnout. Sadaři proto své sady pravidelně kontrolují, aby případné problémy odhalili včas a mohli rychle zasáhnout. V srpnu přichází dlouho očekávaný okamžik – začíná ruční sklizeň prvních odrůd jablek, například Gala. Bohatou úrodu však v létě přinášejí i ostatní ovocné stromy na statku. Třešně, meruňky a broskve selky sklízejí čerstvé a připravují z nich lahodné domácí marmelády.